Značka může mít přesně definovanou typografii, přesto se její vizuální identita při vstupu na zahraniční trh začne rozpadat. Stačí přeložit web do jazyka, jehož znaky firemní font nepodporuje. Prohlížeč použije náhradní písmo, změní se proporce textu a jednotlivé jazykové verze přestanou působit jednotně.
Multilingvální fonty pomáhají tento problém řešit. Obsahují rozsáhlejší znakové sady a umožňují používat vizuálně sladěnou typografii napříč různými jazyky a systémy písma.
Jak tedy vybrat font pro vícejazyčný web a současně zachovat jednotnou identitu značky?
Co jsou multilingvální fonty
Každý font obsahuje určitou sadu grafických znaků neboli glyfů. Vedle písmen a číslic mezi ně patří diakritika, interpunkce, symboly, ligatury nebo speciální znaky.
Běžný font může podporovat základní latinku, ale nemusí obsahovat české, polské, rumunské nebo turecké znaky. Ještě větší rozdíl nastává při přechodu k cyrilici, řečtině, arabštině, hebrejštině nebo čínskému písmu.
Multilingvální font je navržen tak, aby pokrýval více jazyků nebo systémů písma. Rozsah podpory se však může výrazně lišit. Označení „multilingual“ proto samo o sobě nezaručuje, že font obsahuje všechny znaky potřebné pro konkrétní trhy.
Které fonty podporují více jazyků? Odpověď nelze určit pouze podle jejich vzhledu. Vždy je potřeba zkontrolovat konkrétní znakovou sadu.
Proč používat multilingvální fonty na webu
Pokud ve fontu některý znak chybí, aplikace nebo prohlížeč obvykle použije náhradní písmo. V horším případě se zobrazí prázdný obdélník označovaný jako „tofu“.
Náhradní font může mít jinou výšku, šířku, tloušťku i rozestupy. Změna se projeví v délce nadpisů, zalomení řádků, rozložení tlačítek nebo celkové hierarchii stránky. Přeložený obsah je sice správný, jeho vizuální podoba však přestává odpovídat identitě značky.
Použití multilingválních fontů na webu podporuje:
- správné zobrazení všech znaků,
- čitelnost přeloženého obsahu,
- jednotný vzhled jazykových verzí,
- stabilnější rozložení stránky,
- konzistentní prezentaci značky.
Rozdíly se mohou objevit také mezi řezy jedné rodiny. Základní řez někdy obsahuje potřebné znaky, zatímco kurzíva nebo tučná varianta nikoli. Kontrola se proto musí týkat celé sady, kterou značka používá.
Jednotná identita neznamená stejné tvary
Každý systém písma má vlastní stavbu, historii a typografická pravidla. Snaha mechanicky přenést vzhled latinky do arabštiny nebo japonštiny může zhoršit čitelnost a působit kulturně nepřirozeně.
Kvalitní multilingvální rodina proto nevytváří totožné znaky. Zachovává společné vizuální vlastnosti, například:
- podobnou sílu tahů,
- srovnatelnou výšku a hustotu textu,
- společný rytmus,
- odpovídající míru kontrastu,
- podobný charakter a výraz.
Jednotlivé jazykové verze díky tomu působí jako součást stejné značky, přestože se jejich tvary přizpůsobují místním typografickým pravidlům.
Jednotná identita tedy neznamená, že musí všechny jazyky vypadat totožně. Podstatné je zachovat společný charakter typografie.
Jak vybrat multilingvální fonty
Výběr multilingválního fontu by měl vycházet z konkrétních jazyků, trhů a komunikačních kanálů. Nestačí posuzovat pouze vzhled latinky.
Při hledání vhodného písma můžete využít také Google Fonts, kde najdete fonty s různě širokou jazykovou podporou. Před použitím vždy ověřte, zda vybraný font obsahuje všechny požadované znaky a řezy.
Před nasazením zkontrolujte:
- Jazykové pokrytí: Ověřte současné i plánované jazyky.
- Úplnost znaků: Zkontrolujte diakritiku, interpunkci, měny a speciální symboly.
- Dostupné řezy: Prověřte základní, tučné, kurzivní i další varianty.
- Čitelnost: Testujte nadpisy, delší texty i malé velikosti.
- Směr psaní: U některých jazyků počítejte se zápisem zprava doleva.
- Technické formáty: Pro web ověřte dostupnost formátů WOFF nebo WOFF2.
- Velikost souborů: Rozsáhlé znakové sady mohou zpomalovat načítání.
- Licenci: Prověřte použití na webu, v aplikacích i tištěných materiálech.
Jak zjistit, zda font podporuje češtinu nebo jiný jazyk? Nejlepší je použít reálný text včetně diakritiky, čísel a speciálních znaků. Samotná ukázková věta nemusí odhalit všechny nedostatky.
Font je vhodné otestovat také přímo v návrhu webu nebo aplikace. Překlady mohou být delší než původní text a ovlivnit rozměry tlačítek, navigaci nebo zalomení nadpisů.
Jak udržet multilingvální typografii pod kontrolou
Výběrem vhodného fontu práce nekončí. Vícejazyčná typografie potřebuje jasná pravidla pro používání, sdílení a správu jednotlivých souborů.
Brand manuál by měl uvádět:
- schválené fonty pro jednotlivé jazyky,
- povolené řezy a velikosti,
- pravidla typografické hierarchie,
- náhradní fonty,
- způsob použití na webu a v tisku,
- licenční omezení,
- odpovědnost za aktualizace.
Důležité je také určit, kde jsou uloženy aktuální soubory. Pokud si jednotlivé týmy nebo zahraniční pobočky vybírají vlastní náhrady, může se typografie značky postupně rozcházet.
BrandCloud umožňuje centralizovaně spravovat schválené fonty společně s licenčními informacemi, pravidly použití a dalšími materiály značky. Interní týmy i externí partneři tak pracují se stejnými soubory a vědí, která varianta je určená pro konkrétní jazyk nebo trh.
Jednotná značka může mluvit více jazyky
Multilingvální fonty nejsou pouze technickým řešením chybějících znaků. Pomáhají zachovat charakter značky ve chvíli, kdy její komunikace překročí hranice jednoho jazyka.
Dobře navržený typografický systém respektuje rozdíly mezi jednotlivými systémy písma a současně je spojuje společným vizuálním principem. Značka tak nemusí v každém jazyce vypadat totožně. Musí však stále působit jako stejná značka.
